Jak se před Parkinsonem ne(roz)třást

Špatný pohyb, ztuhlost a třes patří mezi první příznaky, jež se nám vybaví, když se řekne „Parkinsonova choroba”.  V čem vidí její příčinu západní lékařská věda? A jaký (p)ohled na ni má zas Tradiční čínská medicína? Proč nemoc nemusí znamenat jen stagnaci a stáhnutí, ale může nastat i „návrat do budoucnosti”? Na tyto i další otázky najdete odpověď na následujících řádcích.

Pohled západní medicíny 

Podíváme-li se na Parkinsonovu chorobu slovníkem lékařské vědy, jedná se o neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Nemocnému při ní v části mozku zvaném „černá substance” ubývají nervové buňky, které za normálního stavu produkují dopamin (tzv. neurotransmiter, nebo-li přenašeč, jenž zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami). Jeho nedostatek způsobuje, že pacient není schopen ovládat své pohyby. Během dne se však může jeho stav proměňovat – chvílemi působí jako (téměř) zdravý člověk a záhy s vypětím všech sil dokáže jen ztuhle sedět. Zároveň však často trpí mimovolnými pohyby – zejména třesem, jenž mu neumožňuje dost dobře psát, mluvit a celkově výrazně z(a)těžuje komunikaci. O to více je to pro postiženého frustrující, že i když působí „na první pohled” nemocně, jeho mozek a intelekt často funguje na plné obrátky. 

Nemoc byla známa již ve starověku, ale až před dvěma sty lety ji zevrubně popsal londýnský lékař James Parkinson. Dodnes však nepanuje shoda na příčinách nemoci. Vědci se nicméně kloní převážně k teorii, že je způsobena genetickými predispozicemi a vlivem vnějšího prostředí. 

Větší riziko výskytu Parkinsonovy nemoci hrozí lidem nad 50 let. Přibližně v 15% případů je tomu však v ještě dřívějším věku. Kupříkladu Michaelu J. Foxovi, kanadskému herci známému z trilogie Návrat do budoucnosti, byl Parkinson diagnostikován již v jeho 30 letech. Dalších deset let však ještě naplno pokračoval ve své (ú)spěšné herecké kariéře. Poté založil nadaci pro výzkum Parkinsonovy choroby a napsal o svých zkušenostech i knihu Šťastný muž.

Perspektiva Tradiční čínské medicíny

 V případě Parkinsonovy choroby vidí TCM primárně příznaky jaterního větru, jenž se v těle projevuje třesem, silnými závratěmi a motolicemi, svalovými záškuby, tiky a necitlivostí či mravenčením končetin. Vítr se však ocitne v játrech zejména díky nedostatečnosti krve a jejich jinové esence, čímž pádem se dostatečně nevyživují šlachy a vazy. Vítr však může být zapříčiněný rovněž ohněm jater, horkem či vzestupem jaterního jangu. Pokud bychom si měli pomoci názornějším příkladem, tak si představte jin jako olej v motoru, jehož je však málo (nedostatečnost jinu a krve v játrech a ledvinách) a motor se tak po chvíli začne přehřívat (stoupá jaterní jang a vítr). Anebo je již motor přehřátý (oheň a horko jater) a nad rozpálenou kapotou se vlní vzduch a žhavý vítr nabývá na síle. V případě léčby Parkinsonovy choroby je proto potřeba zejména vyživit játra, rozhýbat krev a utišit vítr.

Příčiny vzniku 

1. Přepracovanost a nadměrná sexuální aktivita

Častým neduhem současné civilizace je přepracování, jež se navíc (ne)patřičně koření dlouhodobým stresem a nedostatečným odpočinkem. Dochází tak k výraznému oslabení esence a jinu ledvin – tedy našeho pomyslného rezervoáru životní energie. Pokud je pak zejména u mužů takováto (nez)dravá životospráva doprovázena i příliš častým sexem, dochází u esence ledvin k ještě výraznějšímu oslabení. Ledviny ve stavu akutního nedostatku pak produkují o to větší vnitřní vítr.

2. Stravování

Pokud si dopřáváme nadměrně tučných a mastných jídel či sladkostí, v našem těle se ukládá hlen. Holdování alkoholu pak často přidá i oheň, jenž nezdravé dopady hlenu ještě posílí. Stejně jako platí v přísloví, že není kouře bez ohně, tak i zde oheň rozdmýchá vítr v těle s o to ničivějšími následky.

3. Emoční stres

Propukne-li v nás vztek, zloba či frustrace, stoupne o to více i jang jater. Prudký poryv větru pak na sebe nenechá dlouho čekat a s následky ničivé smrště se pak můžeme setkat ve všech údech našeho těla a (po)pudech našeho jednání.

Jakou zvolit terapii?  

 Obecně platí, že byste měli v první řadě ztišit své emoce. Konkrétní případy se pak mohou ubírat čtyřmi základními směry:

1. Nedostatečnost krve jater, jež generuje vnitřní vítr

Nemocnému se dlouhodobě výrazně třesou končetiny, dostává do nich křeče a celkově je pro něj pohyb obtížný (nekoordinovaná chůze, závratě ad.). Ve tváři je bledý, vidí rozostřeně a nemá chuť mluvit nahlas.  Nadměrně se potí a příznaky se zhoršují pohybem.  Jazyk je bledý a má tendenci se třást. 

2. Stoupající jang jater generuje vnitřní vítr

Jazyk má sice normální barvu a bývá bez povlaku, ale nemoc se projevuje zejména třesem, tiky v obličeji, silnými závratěmi a motolicí, bolestí hlavy a pískáním v uších, suchem v krku, vysokým krevním tlakem, rozostřenými viděním, necitlivostí nebo mravenčením končetin a zhoršenou pamětí. 

3. Blokáda krve a stagnace energie čchi

Postižený v tomto případě zažívá chronický třes a neklid. Bolí jej hlava, končetinami probíhá mravenčení a v noci nemůže spát. Pohled má dlouze upřený a dokáže mluvit jen s velkými obtížemi (jeho mluva je stále více nesrozumitelná). Jeho obličej i nehty jsou tmavé a jazyk nafialovělý.

4.  Nedostatečnost jinu ledvin a jater

U tohoto stavu se stejně jako u předešlého můžeme setkat s bolestmi hlavy, nespavostí, dlouhotrvajícím třesem končetin, nepřítomně upřeným pohledem a zhoršenou pamětí. Navíc se přidávají i křeče v končetinách, viklající se zuby a třes čelistí, ztuhlost šíje a beder, obtížná chůze, časté noční pocení, divoké sny a celkový duševní neklid. Jazyk je tenký, bez povlaku a má tendenci se třást.

V případě pochybností s výběrem produktů doporučujeme Test Dobrý jazyk na www.patentnimedicina.cz

* * *

Na každý pád již Starý mistr (Lao-C’) před tisíciletími pravil: „Kdo hromadí poklady, má hodně co ztratit.”

Nehromaďte proto toho ve svém těle i mysli přespříliš, abyste se neměli o co (respektive z čeho) třást.

Mgr. Pavel Janšta pro TCM Herbs