Jak přijít soli (v misu) na chuť

Jak přijít soli (v misu) na chuť

Čím dál častěji narážíme na články, pořady i letáky v ordinacích, které nás upozorňují na to, že bychom měli omezit přísun soli. Udává se, že průměrný Čech zkonzumuje denně dvakrát až třikrát větší množství soli, než je doporučeno. Jak řádné, i neřádné, osolení vnímá Tradiční čínská medicína? Čeho bychom se měli při vyváženém stravování vyvarovat? A na co se zaměřit?

Sůl z pohledu TCM

Každá potravina má z perspektivy Tradiční čínské medicíny určité vlastnosti. Nejde jen o její chuť, ale i o to, jaké podporuje orgány, jaké má tepelné vlastnosti, kam směřuje proud energie čchi a kde v těle nejvíce působí. Konkrétně „naše kuchyňská“ sůl je co do chuti samozřejmě slaná a z orgánů podporuje – respektive ovlivňuje – zejména Ledviny, Žaludek a Tenké i Tlusté střevo. Svým termickým působením je ale výrazně ochlazující a energii v těle stahuje směrem dolů, kde se ostatně nacházejí všechny uvedené orgány – především pak Ledviny, jež rovněž jako sůl odpovídají elementu Voda. V praxi tak sůl čistí Horko, ochlazuje krev, rozpouští různé tělesné „z(a)tvrdliny“, posilňuje Jin i Jang Ledvin a eliminuje příznaky prázdného Horka. Je však potřeba výrazně omezit její přísun především při cukrovce, edémech, vysokém krevním tlaku a v neposlední řadě, když u sebe zpozorujeme zkrácený dech.

Jaké množství soli zvolit?

Co se týče univerzálně platných dietetických doporučení, podívejte se na Pravidla zdravého stravování a rovněž na článek Orgánové hodiny aneb kdy a co nejlépe jíst. Zlaté pravidlo pak zní: všeho s mírou. A vzhledem k tomu, že ve většině českých (respektive v ČR konzumovaných) jídel to máme tendenci se solí přehánět, vůbec neuškodí, když užívání soli, pokud možno, omezíme a podíváme se po přirozené slanosti i u jiných potravin.

Kde všude hledat slanou chuť

Slané jídlo samozřejmě není jen to, ve kterém je přítomna sůl. Možná byste se až divili, které všechny potraviny v sobě mají výraznou porci slanosti (zároveň ovšem platí, že mohou mít vedle slané chuti současně i kyselou, hořkou, anebo dokonce i sladkou – vždy je potřeba rozlišovat případ od případu). V případně „přirozeně slané“ zeleniny se jedná kupříkladu o pórek nebo celer; u ovoce o kiwi, mango či švestky; u obilovin o pšenici, proso (tedy jáhly) nebo ječmen; u darů moře o řasy, krevety či lososa; u mas o vepřové, kachní, anebo králičí játra. Toto vše jsou jen příklady – celkový přehled si můžete snadno udělat v Encyklopedii TCM potravin, kde v úvodním filtru si stačí zvolit, že chcete vyhledat slané potraviny a ty se Vám, spolu s dalšími účinky, přehledně ukážou samy.

Miso – zázrak (nejen) asijské kuchyně

Jeden příklad ze slaných alternativ za všechny – a rovnou ten nejvydatnější a nej(v)hodnější. Miso je pasta ze sóji, jež je jedním z klíčových ochucovadel japonské kuchyně. Připravuje se tak, že se sójové boby uvaří, smíchají s mořskou solí a houbou kódži (kropidlovcem rýžovým) a nechají se několik měsíců až let kvasit. Přičemž existuje nespočet variací, kdy se do misa přidává ječmen, rýže, fazole azuki, chilli paprička aj. Proto se nedivte, když uvidíte různé barvy misa – od smetanově bílé, přes žlutou a červenou, až po tmavě hnědou, neboť vše záleží na délce fermentace a použitých surovinách.

Co však platí pro všechny druhy bezezbytku je to, že i když je samotné miso velmi slané (používejte jej vždy jako ochucovadlo – nikoli hlavní chod!), svým dalším složením (sója, houba kódži) a procesem vzniku (fermentace) Ledviny nepřetěžuje, ale naopak podporuje. Ty se totiž mají při „běžném“ přesolování tendenci vyčerpávat čili z této energetické tělesné baterie našeho organismu až moc ždímáme energii, a tím si ubíráme na kvalitě i délce života. Z dalších orgánů má blahodárný vliv zejména na Slezinu a Žaludek, čímž velmi prospívá procesu trávení a zároveň posiluje celý organismus. Pokud jeho účinky zobecníme, tak se jedná o výborný pokrm, jenž přispívá ke snižování toxických dopadů celé řady tzv. civilizačních chorob – zejména u nádorových onemocnění, problémech se srdcem, cholesterolem, smogem, radioaktivitou aj.

Recept na dlouhověkost – a miso polévku

Snadno si dohledáte bezpočet receptů, kde a jak miso použít. Celkově však lze doporučit dávat si co nejčastěji – klidně denně – miso polévku. Recept je velmi jednoduchý:

1.    Vývar dashi – nejběžněji se připravuje z mořských řas. Na jeden litr vody přidejte 30 g mořské řasy kombu – ideální je jí nalámat nebo nastříhat na malé kousky. Řasu namočte do studené vody a na středním ohni přiveďte k varu. Pak ji můžete dle chuti odstranit, anebo ponechat v polévce (o to více tak podpoříte svůj jin Ledvin).

2.    Pevné suroviny – do vroucího vývaru dashi přidejte další suroviny. Těmi mohou být houby (šiitake, hlíva ústřičná), kořenová zelenina pokrájená na kostky nebo proužky, brambory nebo dýně také pokrájené na kostky. Uvařte do změknutí.

3.    Miso – když jsou všechny suroviny měkké, rozmíchejte v polévce miso. Na jeden litr ho budete potřebovat 75-100 g (miso dejte do naběračky, do ní naberte trochu tekutiny z hrnce, miso v ní vidličkou nebo hůlkami rozmíchejte a vraťte zpátky do polévky). Po přidání misa by se polévka už neměla vařit.

Nakonec přidávejte ty suroviny, které stačí jen prohřát – bílé nebo hedvábné tofu pokrájené na kostky, listovou zeleninu (špenát, mangold atp.) nebo nadrobno nakrájenou jarní cibulku.

Co se týče výběru surovin, nebojte se složení polévky různě obměňovat – určitě se Vám tak „nepřejí“. Sezónně je ze všeho nejlepší místní zelenina (ideálně přímo z Vaší zahrádky). Ne nadarmo se lidé v Japonsku dožívají nejvyššího věku na světě – většina z nich má totiž miso polévku denně na talíři (respektive spíše v dřevěné misce:). 

Mít mozek v té nejlepší kondici

V neposlední řadě už pěkná řádka výzkumů prokázala jedinečnou nutriční hodnotu misa pro lidský organismus. Neměli bychom však mít upřenou pozornost pouze k Ledvinám a dobrému trávení, ale může se nám rozsvítit i přímo v hlavě. Miso totiž vedle svých dalších účinků, také – vědecky řečeno – podporuje uvolňování endorfinů. Ty zas na oplátku aktivují (alfa rozvlněním) funkci naší pravé hemisféry, čímž optimálně podpoří i fungování celého mozku. Najednou již nečerpáme jen z analýzy a na základě naší osamocené zkušenosti (což představuje naše levá hemisféra), ale skrze intuici a šestý smysl dostáváme hladší přístup k neskonale většímu rezervoáru moudrosti a znalostí kolektivního vědomí i nevědomí (tedy do naší pravé hemisféry).

Z hlediska TCM se nejedná o nic nového pod sluncem. V klasickém díle, před více jak dvěma tisíciletími sestavené Vnitřní knize Žlutého císaře (mimochodem ve stejné době doputoval do Japonska recept na miso z Číny, kde se tento pokrm nazýval tou-ťiang), čteme na více místech to, že orgánem fáze Vody jsou Ledviny. Ty mají bezprostřední souvislost s luštěninami (vždyť i v češtině říkáme, že ledvina vypadá jako fazole – a fazole jako ledvina). A odér či (zá)pach odpovídají elementu Voda je hnilobný. Nemusí se však jednat o nic odpudivého před čím bychom si chtěli zacpat nos, neboť toto přesně znamená i proces jakékoliv fermentace – od těsta, přes pivo, víno, jogurt, sýr až po kyselé zelí s okurkami. Ledviny rovněž přímo vyživují a kontrolují krom dalšího i mozek, s nímž sdílejí jinovou podstatu (více k tomu v článku Proč roníme slzy). A všechny tyto různé, Vodou prostoupené, akcenty a kvality nacházejí v misu své jedinečné souznění …

Lapidárně řečeno – v jaké podobě se stravujeme, v takové kondici máme Ledviny, a tak bude fit i náš mozek.

* * * 

Jeden z čínských klasiků, Chung Jing-Ming, před staletími napsal: „Klid, který vychází z klidného okolí, není opravdovým klidem. Pouze v klidu nalezeném uprostřed činnosti se skrývá skutečná oblast prvotní povahy člověka.“ Zůstaňte proto v klidu, i když na Vás budou bez ustání pršet „dobře míněné“ a vzájemně si odporující rady (nejen ohledně stravování) … anebo když začnete mít pocit, že Vás vír událostí strhává neznámo kam …

Zastavte se, zhluboka se nadechněte (tím doplníte svému tělu Jin) a řádný výdech (fáze Jangu) Vás již správným směrem navede. A pokud se situace pořád nevyjasnila – znovu se zhluboka nadechněte >>>

Pro TCM Herbs Mgr. Pavel Janšta

 

zavřít

Katalog TCM

Souhlasím a potvrzuji, že jsem terapeut, student nebo vážný zájemce o TCM.

Nejčtenější články

Jak si poradit s patologickým větrem

Jak si poradit s patologickým větrem

Artróza, vyhřezlá plotýnka, epilepsie, ztuhlá šíje, ječné zrno, závrať,...

Elementární plodiny v perspektivě TCM

Elementární plodiny v perspektivě TCM

Jaké plodiny jsou z pohledu tradiční čínské medicíny základem našeho jídelníčku? A jak to všechno zapasovat do rámce Pěti elementů?

Proč si (do)přát v létě zázvor

Proč si (do)přát v létě zázvor

Tradiční čínská medicína doporučuje dopřát si teplé a...